Praha
zažívá velmi pohnuté období, pokud jde o veřejný prostor. Již několik let se
takřka marně bojuje za záchranu a zachování soch z doby normalizace. A
nyní přichází novinka: pomalování Nuselského mostu „koupenými“ výtvarníky.
radim
langer
Radnice Prahy 4 organizuje a platí výzdobu
Nuselského mostu. Jedná se o zcela zoufalé gesto vůči dědictví komunistické
éry. Není také zcela pochopitelné, proč by měla být natolik dominantní a
svébytná stavba oblečena „do nového kabátku“, jak se píše v anotaci
projektu. Radní městské části Prahy 4 a zastupitelé hlavního města Prahy jsou
zřejmě jedni z těch, kteří doufají ve vymazání nedávné minulosti jejím
barevným dekorováním. Návrhy na něj připomínají kulisy cirkusu před krachem.
V jiném směru jsou tyto exteriérové malby jen postojem těch, kteří si
potřebují vydělat na vlastní umělecký „funus“.
Celá akce připomíná dvě tupé rány kladivem:
absolutní ztroskotání pojmu street-art a absolutní ztroskotání jakékoli
soudnosti v zacházení s kulturou normalizace. Je pochopitelné, že
mnoho lidí vnímá tuto dobu negativně. To je naprosto legitimní. Ale pokud se
chceme s minulostí skutečně vyrovnat, pak gesto „cirkusové přemalby“ jistě
není to pravé ořechové. Snad by páni a paní z radnice městské části Prahy
4 nemuseli tolik lpět na svém ctěném oku a mohli si nechat poradit od odborné
veřejnosti. A snad by se mohli stateční horolezci z řad jejich dočasných
pracovníků jen na chvilinku pozastavit a přemýšlet o svém cirkusovém čísle.
Protože architektonický kolos, jakým je Nuselský most, respektive jeho pilíře
by skutečně neměly vypadat jako šapitó nebo principálův župan.
