_

V noci jsem slyšel nesnesitelný pláč. Odraz mých vlastních chyb. Bylo to k neutěšení. Nevěděl jsem jak zastavit výmluvu jinak, nežli vztekem na původce, jímž je jeden plochý člověk. Přísahal jsem nemožnost navždy se uzavřít před mě dosud známým světem. Přísahal jsem, že již nikdy nechci jíst u stolu s příčinami domácího zla. Následky chutnaly po železných pilinách a nedopatření.